Cílová destinace byla v mém případě městečko Windsor v Missouri. Jak to tam vypadlo můžete zjistit zde:
střed města (foto: http://windsormissouri.com/)
Prostě středozápad. Kde nic tu nic. Jen louky, krávy, občas strom, občas nějaká vesnice, občas nějakej amish.
Žila jsem v hostitelské rodině. Moji "rodiče" už měli děti odrostlé, žádné už s nimi nebydlelo a tak aby jim nebylo smutno, pořizovali si domů FES (Foreign Exchange Students) a mezi nimi i mě.
Maminka se jmenuje Martha a táta Paul. Nedá se říct, že bychom se k sobě příliš hodili, ale soužití s nimi nebylo až tak problémové jak by se dalo při takové odlišnosti předpokládat.
Moje škola se jmenovala Windsor High School (ach jak kreativní) a studentské těleso čítalo okolo 300 studentů (včetně Junior High). Zařazena jsem byla automaticky do posledního ročníku "seniors", což znamenalo mimo jiné to, že jsem na konci mohla získat americkou maturitu.
Škola byla fajn. Mohla jsem si vybrat předměty jaké jsem chtěla, povinné jsem měla jen dva: Dějiny Ameriky a Angličtinu III. Zbytek jsem si navolila a předměty to byly vskutku parádní: sociologie, advanced art (prostě výtvarka pro pokročilé), sbor, dějiny hudby,Shakespeare (výuka spočívala v tom, že jsme četli jeho hry), Mytologie, Zeměpis, Contemporary Issues (tam jsme v podstatě nic nedělali, jen jsme četli noviny, bavili jsme se o tom co nás tam zaujalo a tak, po prvním semestru jsem si to radši změnila na dějepis). Celkově to bylo dost nenáročný. Snad jen ze začátku jsem se s tím trochu prala, protože jsem neměla ještě dobrou slovní zásobu, tudíž mi udělat domácí úkol trvalo třeba tři hodiny. Později mi na to stačilo 30 minut.
Ústní zkoušení neexistovalo, psali se jen testy, na které nás vyučující vždycky dopodrobna připravil. Obvykle platí pravidlo "Do your best", když učitel vidí, že se student snaží, tak nehrozí, že by měl příliš špatné známky. Na konci každého čtvrtletí student dostane vysvědčení, kde mimo známek zjistí i kolikátý je v pořadí dle známek. O tom, že ta škola je jednoduchá svědčí i to, že jsem byla trvale v prvních 10% našeho ročníku (z čehož vlastně vyplývá, že je lehká spíš pro nás). Na začátku jsem měla asi dvě C, hlavně kvůli tý slovní zásobě, na konci roku už jsem ale měla samá A. Takže pohoda.
Žila jsem v hostitelské rodině. Moji "rodiče" už měli děti odrostlé, žádné už s nimi nebydlelo a tak aby jim nebylo smutno, pořizovali si domů FES (Foreign Exchange Students) a mezi nimi i mě.
Maminka se jmenuje Martha a táta Paul. Nedá se říct, že bychom se k sobě příliš hodili, ale soužití s nimi nebylo až tak problémové jak by se dalo při takové odlišnosti předpokládat.
Moje škola se jmenovala Windsor High School (ach jak kreativní) a studentské těleso čítalo okolo 300 studentů (včetně Junior High). Zařazena jsem byla automaticky do posledního ročníku "seniors", což znamenalo mimo jiné to, že jsem na konci mohla získat americkou maturitu.
Škola byla fajn. Mohla jsem si vybrat předměty jaké jsem chtěla, povinné jsem měla jen dva: Dějiny Ameriky a Angličtinu III. Zbytek jsem si navolila a předměty to byly vskutku parádní: sociologie, advanced art (prostě výtvarka pro pokročilé), sbor, dějiny hudby,Shakespeare (výuka spočívala v tom, že jsme četli jeho hry), Mytologie, Zeměpis, Contemporary Issues (tam jsme v podstatě nic nedělali, jen jsme četli noviny, bavili jsme se o tom co nás tam zaujalo a tak, po prvním semestru jsem si to radši změnila na dějepis). Celkově to bylo dost nenáročný. Snad jen ze začátku jsem se s tím trochu prala, protože jsem neměla ještě dobrou slovní zásobu, tudíž mi udělat domácí úkol trvalo třeba tři hodiny. Později mi na to stačilo 30 minut.
Ústní zkoušení neexistovalo, psali se jen testy, na které nás vyučující vždycky dopodrobna připravil. Obvykle platí pravidlo "Do your best", když učitel vidí, že se student snaží, tak nehrozí, že by měl příliš špatné známky. Na konci každého čtvrtletí student dostane vysvědčení, kde mimo známek zjistí i kolikátý je v pořadí dle známek. O tom, že ta škola je jednoduchá svědčí i to, že jsem byla trvale v prvních 10% našeho ročníku (z čehož vlastně vyplývá, že je lehká spíš pro nás). Na začátku jsem měla asi dvě C, hlavně kvůli tý slovní zásobě, na konci roku už jsem ale měla samá A. Takže pohoda.
0 komentářů:
Okomentovat