Skončilo období strašlivé prokrastinace.Píšu a čtu a přemýšlím a píšu. Eseje, vážení, eseje! Padají ze mě neskutečná moudra. Asi bych měla být filosof.
Snažím se získat schopnost jak vyjádřit osmi tisíci slovy to co se dá říct jedním slovem. Jsem na třech tisících. I to je úspěch.
Zažehnána je nespavost.Ne úplně přírodní cestou, ale jinak to nešlo.Melatonin se hold chudák asi oběsil, tý tmy na něj bylo moc.
Den už netrvá ani 4 hodiny. Díky tomu nemusím mít výčitky, že spím do deseti, protože v deset je ještě tma. A tma znamená noc.
Horší to je ve dvě odpoledne kdy už je zase tma. A tma znamená noc. Ve dvě tedy večeřím.
A pak už jen svačím s tím, že mám výčitky, protože v noci se přece nemá jíst. Výčitků se člověk nezbaví nikdy.
Včera mě začal strašit temný mrak. Cítím se jako bych se blížila k branám Mordoru. Ale je to přesně naopak. Mordor rozšiřuje svá území a brzy pohltí i Rovaniemi. Předpověď počasí pro nejsevernější část Finska mi totiž sdělila že slunce nezapadá ani nevychází a ta hranice se posouvá stále více na jih. Již za pár týdnů nás temnota pohltí úplně. Tak trochu mi z toho běhá mráz po zádech.
Na wikipedii (kde jinde se dá snadno a rychle pochytit nějaké moudro, že ano) jsem se dočetla že mi hrozí deprese (což se dalo čekat) ale taky solipsismus. Solipsismus?Asi si brzy přestanu uvědomovat existenci svého okolí, neb budu vše považovat za sebe samu. Nedovedu si to úplně představit.Snad to všechno špatně chápu. Uvidíme jak to skončí. Třeba to nebude nakonec tak zlé.
30. 11. 2009
18. 11. 2009
Sluníčka od vás/ Suns you have send me
16. 11. 2009
Pošlete mi prosím sluníčko! Send me the sun please!
Milí kamarádi/ přátelé/ čtenáři mého blogu, potřebuji nutně vaši pomoc.
Zapomínám totiž jak vypadá slunce, nepamatuji si, kdy jsem ho viděla naposledy.
Za oknem se tu střídá šero a úplná tma. Začíná to být deprimující a vysilující. I taková je polární noc.
Proto vás chci poprosit, zda byste mi sluníčko neposlali. V jakékoli formě. Fotografii, obrázek, básničku... (meze se nekladou). Adresa, na které na ně budu čekat je petite.ziri@gmail.com. Vyvěsím je pak na tenhle blog (pokud nebudete proti, samozřejmě).
Zachraňte mě před temnotou!
Za každičký paprsek budu nesmírně vděčná!
Děkuji
Anna
My dear friends, I necessarily need your help!
I forget what the sun looks like, I do not remember when I saw it the last time.
All I can see here is either gray sky or absolute darkness. It is depressive and exhausting.This is how the life on polar circle looks like in winter. The polar night.
Therefore, I want to ask you if you can send me some sun. In any form. Photo, picture, poem ... (there are no limits for your creativity). The adress where I will wait for them is petite.ziri @ gmail.com. I will hang them here on this blog.
Please, save me from the darkness!
I will be very grateful for every sun beam from you!
Thank you
Anna
Zapomínám totiž jak vypadá slunce, nepamatuji si, kdy jsem ho viděla naposledy.
Za oknem se tu střídá šero a úplná tma. Začíná to být deprimující a vysilující. I taková je polární noc.
Proto vás chci poprosit, zda byste mi sluníčko neposlali. V jakékoli formě. Fotografii, obrázek, básničku... (meze se nekladou). Adresa, na které na ně budu čekat je petite.ziri@gmail.com. Vyvěsím je pak na tenhle blog (pokud nebudete proti, samozřejmě).
Zachraňte mě před temnotou!
Za každičký paprsek budu nesmírně vděčná!
Děkuji
Anna
My dear friends, I necessarily need your help!
I forget what the sun looks like, I do not remember when I saw it the last time.
All I can see here is either gray sky or absolute darkness. It is depressive and exhausting.This is how the life on polar circle looks like in winter. The polar night.
Therefore, I want to ask you if you can send me some sun. In any form. Photo, picture, poem ... (there are no limits for your creativity). The adress where I will wait for them is petite.ziri @ gmail.com. I will hang them here on this blog.
Please, save me from the darkness!
I will be very grateful for every sun beam from you!
Thank you
Anna
14. 11. 2009
Asomnie
Je osm hodin ráno.
Ulehla jsem o půlnoci.
Pět hodin jsem se dívala do černočerné tmy v mém pokoji.
Čejíce na melatonin.
Spočítala jsem dvě stě oveček.
Půl hodiny jsem poslouchala finské rádio.
(Ve škole mě finština uvrhne do stavu blízkému spánku vcelku brzo)
Je monotónní.
Děsivě.
V noci ale ani tohle nezabírá.
Přečetla jsem půlku knížky.
Počítala jsem
Yksi poro
Kaksi poroa
Kolme poroa
Neljä poroa
Viisi poroa
.
.
.
Seitsemäntoista poroa
.
.
.
Kuusikymmentakaksi poroa
.
.
.
Sata yhdeksan poroa
.
.
Sata viisikymmentä poroa
Sto padesát sobů!
A nic.
Nespala jsem.
Ani vteřinu.
Tak jsem tedy posnídala.
Dobré ráno Laponsko.
Hyvää huomenta Lappi.
Za hodinu se rozední.
Za šest hodin se začne stmívat.
Hodí se říct to jediné finské slovo, které se obyčejně zdráhám použít.
PERKELE!
Ulehla jsem o půlnoci.
Pět hodin jsem se dívala do černočerné tmy v mém pokoji.
Čejíce na melatonin.
Spočítala jsem dvě stě oveček.
Půl hodiny jsem poslouchala finské rádio.
(Ve škole mě finština uvrhne do stavu blízkému spánku vcelku brzo)
Je monotónní.
Děsivě.
V noci ale ani tohle nezabírá.
Přečetla jsem půlku knížky.
Počítala jsem
Yksi poro
Kaksi poroa
Kolme poroa
Neljä poroa
Viisi poroa
.
.
.
Seitsemäntoista poroa
.
.
.
Kuusikymmentakaksi poroa
.
.
.
Sata yhdeksan poroa
.
.
Sata viisikymmentä poroa
Sto padesát sobů!
A nic.
Nespala jsem.
Ani vteřinu.
Tak jsem tedy posnídala.
Dobré ráno Laponsko.
Hyvää huomenta Lappi.
Za hodinu se rozední.
Za šest hodin se začne stmívat.
Hodí se říct to jediné finské slovo, které se obyčejně zdráhám použít.
PERKELE!
13. 11. 2009
Četbou k hypochondrii
Je to komické. Tedy tak trochu.
Čím více člověk čte o různých nemocech, tím větší je pravděpodobnost, že brzy shledá, že má všechny možné příznaky a je tedy vážně nemocen.
Já četla o zdraví vždycky docela hodně a proto jsem již prošla fázemi, kdy jsem byla přesvědčená, že mám meningitidu, boreliózu, žloutenku, malárii, trombózu, cukrovku, leukémii, zánět slepého střeva, šedý zákal, rakovinu slinivky břišní, zánět trojklaného nervu, angínu pektoris, že jsem těhotná a jednou dokonce to, že jsem již stihla i potratit. Jsem si jistá, že kdybych si někde přečetla něco o nemocích prostaty, určitě bych taky brzo zjistila, že některou z nich trpím.
Jsem hypochondr. A své nemoci beru vážně. Hrůzou, z toho na co v nejbližších dnech zemřu, často nemůžu ani spát a když už spím, tak mám noční můry. Svému okolí se ale snažím vše zatajit (nechci je trápit, stačí přeci to, že brzy nastane má poslední hodinka). A lékaře s mou vlastní diagnózou také nezatěžuji (stejně už by mi nepomohli).
Jenže to není vše.
Jelikož studuji obor, který je multidisciplinární a jedním z jeho vědních disciplín je i psychologie, přečetla jsem si již i docela dost z oblasti psychopatologie. I zde už jsem si diagnostikovala mnohé. Kromě vážných depresí i schizofrenii, bipolární afektivní poruchu, histriónskou poruchu, insomnii, paraprosexii, neurastenii a mnohé další, mezi nimi i onu hypochondrii. Ano i hypochondrie je nemoc. Když je hypochondr přesvědčen, že trpí hypochondríí, tak jí opravdu trpí. Je to podobný paradox jako paradox lháře (Lhář nikdy nemůže říct, že lže).
Teď však moje hypochondie nabrala nové obrátky. Mám totiž evidentně několi nemocí, které nejsou pravděpodobně nikde popsané. V příštích několika dnech o nich napíšu víc. Určitě nejsem sama kdo je má.
Vy se zatím střežte a dejte si pozor na to, co čtete.
Čím více člověk čte o různých nemocech, tím větší je pravděpodobnost, že brzy shledá, že má všechny možné příznaky a je tedy vážně nemocen.
Já četla o zdraví vždycky docela hodně a proto jsem již prošla fázemi, kdy jsem byla přesvědčená, že mám meningitidu, boreliózu, žloutenku, malárii, trombózu, cukrovku, leukémii, zánět slepého střeva, šedý zákal, rakovinu slinivky břišní, zánět trojklaného nervu, angínu pektoris, že jsem těhotná a jednou dokonce to, že jsem již stihla i potratit. Jsem si jistá, že kdybych si někde přečetla něco o nemocích prostaty, určitě bych taky brzo zjistila, že některou z nich trpím.
Jsem hypochondr. A své nemoci beru vážně. Hrůzou, z toho na co v nejbližších dnech zemřu, často nemůžu ani spát a když už spím, tak mám noční můry. Svému okolí se ale snažím vše zatajit (nechci je trápit, stačí přeci to, že brzy nastane má poslední hodinka). A lékaře s mou vlastní diagnózou také nezatěžuji (stejně už by mi nepomohli).
Jenže to není vše.
Jelikož studuji obor, který je multidisciplinární a jedním z jeho vědních disciplín je i psychologie, přečetla jsem si již i docela dost z oblasti psychopatologie. I zde už jsem si diagnostikovala mnohé. Kromě vážných depresí i schizofrenii, bipolární afektivní poruchu, histriónskou poruchu, insomnii, paraprosexii, neurastenii a mnohé další, mezi nimi i onu hypochondrii. Ano i hypochondrie je nemoc. Když je hypochondr přesvědčen, že trpí hypochondríí, tak jí opravdu trpí. Je to podobný paradox jako paradox lháře (Lhář nikdy nemůže říct, že lže).
Teď však moje hypochondie nabrala nové obrátky. Mám totiž evidentně několi nemocí, které nejsou pravděpodobně nikde popsané. V příštích několika dnech o nich napíšu víc. Určitě nejsem sama kdo je má.
Vy se zatím střežte a dejte si pozor na to, co čtete.
9. 11. 2009
Noc planoucích poletuch
O víkendu jsem byla svědkem úžasné ohnivé přehlídky.
Škoda, že se atmosféra nedá zachytit objektivem. Respektive škoda, že já to neumím.
Bylo to senzační.
Škoda, že se atmosféra nedá zachytit objektivem. Respektive škoda, že já to neumím.
Bylo to senzační.
2. 11. 2009
Pssst
Mám práci.
Moc fajn práci.
*
Díky té práci znám spoustu Finů.
Milých Finů.
*
Díky té práci zůstanu ve Finsku o měsíc déle.
A dva týdny budu přebývat nevím kde.
Nechce se mi platit další nájem.
*
Díky té práci nebudu muset vyhlásit bankrot.
To by bylo nemilé a nepříjemné.
Ale celkem reálné.
*
Díky té práci pravděpodobně chytnu prasečí chřipku.
Sikainfluenza - hezky finsky.
Denně potkám asi tisíc lidí.
Z celého světa.
Zamořeného.
Nevím jestli dezinfekce rukou něco zachrání.
Roušky jsou na nic.
*
Díky té práci neuvidím mnoho dní denní světlo.
Ani tu trošku denního světla co nám tu zbyde.
Budu v jeskyni.
50 metrů pod povrchem.
*
Díky té práci budu mít dva měsíce vánoce.
Sedm dní v týdnu.
Osm hodin denně.
Ale ani den vánoc doma s mojí rodinou.
*
Díky té práci se dokopu k francouzštině.
Neb překládat do francouzštiny mi asi jinak nepůjde.
Jen kouzlo vánoc mě může zachránit.
*
Ta práce je zvláštní.
Docela kouzelná.
Naprosto vánoční.
A jedinečná.
*
Jsem vánoční skřítek.
Naplný úvazek.
A to nekecám.
Fakt ne.
Moc fajn práci.
*
Díky té práci znám spoustu Finů.
Milých Finů.
*
Díky té práci zůstanu ve Finsku o měsíc déle.
A dva týdny budu přebývat nevím kde.
Nechce se mi platit další nájem.
*
Díky té práci nebudu muset vyhlásit bankrot.
To by bylo nemilé a nepříjemné.
Ale celkem reálné.
*
Díky té práci pravděpodobně chytnu prasečí chřipku.
Sikainfluenza - hezky finsky.
Denně potkám asi tisíc lidí.
Z celého světa.
Zamořeného.
Nevím jestli dezinfekce rukou něco zachrání.
Roušky jsou na nic.
*
Díky té práci neuvidím mnoho dní denní světlo.
Ani tu trošku denního světla co nám tu zbyde.
Budu v jeskyni.
50 metrů pod povrchem.
*
Díky té práci budu mít dva měsíce vánoce.
Sedm dní v týdnu.
Osm hodin denně.
Ale ani den vánoc doma s mojí rodinou.
*
Díky té práci se dokopu k francouzštině.
Neb překládat do francouzštiny mi asi jinak nepůjde.
Jen kouzlo vánoc mě může zachránit.
*
Ta práce je zvláštní.
Docela kouzelná.
Naprosto vánoční.
A jedinečná.
*
Jsem vánoční skřítek.
Naplný úvazek.
A to nekecám.
Fakt ne.