Skončilo období strašlivé prokrastinace.Píšu a čtu a přemýšlím a píšu. Eseje, vážení, eseje! Padají ze mě neskutečná moudra. Asi bych měla být filosof.
Snažím se získat schopnost jak vyjádřit osmi tisíci slovy to co se dá říct jedním slovem. Jsem na třech tisících. I to je úspěch.
Zažehnána je nespavost.Ne úplně přírodní cestou, ale jinak to nešlo.Melatonin se hold chudák asi oběsil, tý tmy na něj bylo moc.
Den už netrvá ani 4 hodiny. Díky tomu nemusím mít výčitky, že spím do deseti, protože v deset je ještě tma. A tma znamená noc.
Horší to je ve dvě odpoledne kdy už je zase tma. A tma znamená noc. Ve dvě tedy večeřím.
A pak už jen svačím s tím, že mám výčitky, protože v noci se přece nemá jíst. Výčitků se člověk nezbaví nikdy.
Včera mě začal strašit temný mrak. Cítím se jako bych se blížila k branám Mordoru. Ale je to přesně naopak. Mordor rozšiřuje svá území a brzy pohltí i Rovaniemi. Předpověď počasí pro nejsevernější část Finska mi totiž sdělila že slunce nezapadá ani nevychází a ta hranice se posouvá stále více na jih. Již za pár týdnů nás temnota pohltí úplně. Tak trochu mi z toho běhá mráz po zádech.
Na wikipedii (kde jinde se dá snadno a rychle pochytit nějaké moudro, že ano) jsem se dočetla že mi hrozí deprese (což se dalo čekat) ale taky solipsismus. Solipsismus?Asi si brzy přestanu uvědomovat existenci svého okolí, neb budu vše považovat za sebe samu. Nedovedu si to úplně představit.Snad to všechno špatně chápu. Uvidíme jak to skončí. Třeba to nebude nakonec tak zlé.
2 komentářů:
Ani popisuješ to fakt pěkně napínavě:) chtěla bych vidět těch 216 odstínů bílé nebo kolik vlastně. to je můj tajný sen. žít v černobílým světě.
Magdo tenhle svět je bílobílej
Okomentovat