Senegalský čajový rituál

Senegalci milují pití čaje a jeho přípravu. Tráví tak velkou část svého volného času, kterého je často opravdu hodně.
Nevím zda to nazvat přímo rituálem, protože v tom slově cítím jakousi vznešenost, nicméně lepší pojmenování asi není.
Jakožto milovník čaje jsem se do Senegalu na čaj těšila. Věděla jsem, že pijí zelený čaj s mátou a oslazený cukrem, takový jakému my říkáme Tuareg a který doma nezřídka piju.
Při prvním setkání se senegalským čajem nastalo to nehorší čajové zklamání jaké jsem zažila a doufám, že nikdy už nic takového nezažiju.
Nechám teď pracovat vaši fantazii a místo toho, abych řekla narovinu jaký ten čaj je, popíšu onen rituál.

Pokud chcete můžete to použít jako návod.

Co je potřeba:
Malá plechová konvička na čaj o objemu cca 200- 250ml
3 malé skleničky cca 50 ml
Čínský gunpowder
cukr
lístky čersvé máty, pokud není použijte vanilkový cukr

Konvičku naplníte z tří čtvrtin vodou a na vařiči přivedete k varu. Odstavíte z ohně a dovnitř nasypete asi 15g čaje (ano je to hodně na tak málo vody), doplníte vodu a poté opět dáte vařit. Při druhém varu nasypete dovnitř tři velké polévkové lžíce cukru a opět dáte vařit.Můžete přidat i mátu.
Poté opláchnete skleničky vodou a nahřejete je, tak aby nepraskly až do nich nalejete horký čaj (v senegalu mi prasklo kolikrát i varné sklo). Po té do jedné z nich nalijete čaj (ne přes sítko!!!) a následně ho několik minut přeléváte z výšky do další skleničky a zpět až se v obou vytvoří vrstva pěny.

Na videu můžete vidět jak se to dělá.
Poté čaj nalijete zpět do konvičky a ještě jednou přivedete k varu. Poté ho nalejte do tří skleniček a ty dejte svým hostům, přátelům nebo nejstraším z rodiny.

Nálev je strašně silný a strašlivě sladký- senegalci říkají, že první nálev je jako smrt. Je to vlastně hodně řídká kaše ze zeleného čaje a velice přeslazená.Pokud nejste na senegalský čaj zvyklý je dost možné, že vás z toho bude chvíli bolet žaludek.

Když první vypijí svůj čaj (nepije se vše- pěna zůstává ve skleničkách) tak se rozlije zbytek čaje a podá se ostatním ( stále ze stejných skleniček).

Poté se dělá čaj podruhé. Opět se do konvičky naleje voda a přivede se k varu. Přidají se další tři vrchovaté lžíce cukru, ale další čaj už se nepřidává. Opět se dolije voda a opět se uvaří. Následuje přelívání ze skleničky do skleničky a tvorba pěny (dá se říct, že pěna je na čaji to nejdůležitější ačkoli se nepije). Poté se opět podává. Nálev je velice sladký ale už není tak silný. O druhém nálevu říkají senegalci, že je jako láska.
Druhý nálev se opět podá nejdřívě těm důležitějším a poté ostatním.

Pak následuje třetí nálev, který se dělá stejně. Tedy přidá se cukr. Výsledkem je silný cukerný roztok, kde je trochu cítit čaj. Třetí nálev je prý jako život. Tak si z toho zkuste něco vyvodit o senegalské mentalitě:-)
Třetí nálev ovšem jako hosté většinou již nedostanete, považuje se to už jen za zbytek a ten patří většinou dětem.

Celý rituál trvá obvykle více než hodinu a je to výborná příležitost k různým diskuzím.

Doufám, že nyní již máte představu o tom jak chutná čaj po senegalsku. Pokud ne, můžete si vše podle mého návodu vyzkoušet. Třeba zjistíte, že senegal je vaše země zaslíbená, kde i smrt chutná tak sladce...