Senegalky

Je to již nějaký pátek, co jsem se vrátila ze Senegalu a myslela jsem si, že vše co jsem chtěla říct jsem o své cestě řekla. Dnes mi však došlo, že jsem opomenula téma o kterém jsem chtěla napsat už od začátku a tím jsou senegalské ženy.

Nejprve trochu statistik: průměrná Senegalka má sedm dětí, první z nich porodila ve věku okolo 17 let, v přibližně stejném věku se také vdala. Minimálně jedno z jejich dětí zemřelo dříve než mu bylo pět let. Svého manžela sdílí společně s jednou či dvěma dalšími ženami. Neumí číst ani psát. Dožije se 52 let.

Senegal je převážně muslimská země, postavení ženy ve společnosti však není takové jak bychom očekávali. Žena v Senegalu sice není rovnocenná muži, ale rozhodně nehraje nějakou výrazně podřadnou roli. Nemusí být zahalená, může mluvit s cizími muži, může se svobodně pohybovat a celkově jsem neměla pocit, že by byla muži nějak výrazně podřízena. Mužům přiznávají jejich nadřazenou roli nějak tak automaticky a přirozeně, pokud se jí něco nelíbí dokáže si ale dupnout a prosadit si svou.

Život Senegalek se obvykle dělí mezi práci na poli, vaření, starání o domácnost, péče o děti a o manžela. Vařením se stráví opravdu spousta času, přišlo mi to až neuvěřitelné, ale na druhou stranu naprosto pochopitelné. Vaří se ze základních ingrediencí a většinou ve velkém množství. Neexistují žádné polotovary, které stačí jen ohřát. Všechno se musí zpracovat. Oloupat zeleninu, očistit a vykuchat ryby, vše dlouze vařit. Jídlo se jí vždy čerstvé, protože hodně domácností nemá ledničku. Senegalky, které jsem poznala já strávily vařením denně cca 6 hodin.

O čem chci však psát hlavně je to, jak Senegalky vypadají. Jsou krásné. A své krásy jsou si plně vědomy.Nosí krásné, barevné šaty, výrazné šperky a vlasy spletené do krásných copánků. Jsou nevýslovně ženské a zakládají si na tom. V Senegalu se vám nestane, že narazíte na individuum u něhož si nejste jistí jestli je to žena či muž (a neříkejte, že jste v Evropě na někoho takového nenarazili).

Stejně jako v mnoha afrických zemích ani v Senegalu nejsou ideálem krásy evropské vychrtliny s 175 cm 50 kg. Je to přesně naopak. Být hubený je známka chudoby. Pro Senegalku je nejdůležitější mít pořádný zadek! Tohle si pánové a dámy nedovedete představit. To totiž jen tak neuvidíte. To co se my, české holky krev a mlíko, snažíme zamaskovat, to Senegalky zvýrazní jak to nejvíc jde a jsou na to patřičně hrdé. Často jsem jim záviděla. Tyhle ženy milují svá oblá těla a my jsme nuceny svoje křivky téměř nenávidět a snažit se jich zbavit za každou cenu.

Bohužel nemám mnoho fotografií na kterých jsou Senegalky. Nerady se totiž fotí. Zde zveřejňuji těch několik, které se mi podařilo zachytit.