2. 10. 2009

Summa summarum

Tak jsem zjistila, že je tomu již rok co jsem začala psát na blogspot. Napsala jsem za tu dobu pár desítek příspěvků, z nichž na světlo blogu vešla přibližně třetina a z té třetiny se dožila dnešního dne necelá polovina. Když si vzpomenu na svá středoškolská léta, konkrétně na hodiny matematiky, vyjde mi, že vy si můžete nyní přečíst pouze přibližně šestinu toho co píšu když se a) pro něco nadchnu, b) nudím, c) nemůžu spát, d) mám kocovinu.

Tenhle blog je vlastně jediný deník/ zápisník, který jsem vydržela vést déle než tři měsíce, což s sebou nese tu výhodu, že se můžu ohlédnout. A když se teď za sebe ohlížím dochází mi jak strašně moc se toho událo a možná i změnilo. A také vidím jak dopadly ty věci, které mě kdysi nadchly. No skóre je pro mě překvapivě dobré!

Takže rekapitulace

1) Po Islandu se mi stýská pořád, skřítkům jsem na parapet rozinky ale nikdy nedala (což je způsobeno především faktem, že střešní okna v mém pokoji parapet nemají). Mám, ale takové podezření, že se mi vrací ono dobrodinní, které jsem učinila v Reykjavíku.

2)Věřte tomu nebo ne, ale já se fakt naučila francouzsky!!! Tedy nedá se říct, že bych zvládala francouzštinu dokonale, ale v únoru jsem složila první DELF (nic moc, příští rok jedu na vyšší level) a hlavně v důsledku několika týdeního pobytu v Senegalu s mým osobním francouzem (onen kluk s nejkrásnějšíma očima co jsem ho potkala na Islandu) jsem schopna nyní konverzovat francouzsky víceméně bez jakýchkoli problémů. A co víc: hodně francouzů mi řeklo, že mluvím dobře francouzsky. Co víc si můžu přát? (umět česky třeba- tímto se omlouvám za těch několik set až tisíc hrubek, kterých se tu dopouštím)

3) Plán z letošního ledna se mi moc splnit nepodařilo. Pouze jsem viděla naživo Ska-p (což není marný) a byla jsem na Jednom světě (kam jsem měla lístky zdarma, což taky není zlý)

4)Z mých vysněných a budoucích cest se mi podařilo uskutečnit hned dvě naprosto zásadní
- léto jsem strávila v Senegalu
- nyní mrznu 4 měsíce ve Finsku
a jako bonus: na skok jsem byla v Pobaltí (a od té chvíle vím, že se tam prostě MUSÍM vrátit)

5)Má touha stát se polyglotem má také své pokračování. Opravdu se učím finsky, opravdu mě to baví a myslím si, že mi to i docela jde. Co se ruštiny týče naučila jsem se azbuku a jeden den jsem strávila s rusem co neuměl anglicky a při té příležitosti mi došlo, že učit se rusky není zas tak nutné, protože přeci jen se nezapře že naše jazyky mají něco společného. Wolofsky jsem se nenaučila nic víc kromě pozdravů, to samé zvládám i ve fulbštině. Na pobyt v Africe to stačilo:-D

6) Ten debilní očkovací průkaz jsem nakonec nevyřešila, ale nakonec to ani nebylo potřeba.

7) Podařilo se mi vyplnit všechny formuláře, získat všechny podpisy a ano odjela jsem a jsem právoplatný ERASMÁK!


Toť z mého blogového života vše.

Jsem zvědavá co sem napíšu za rok:-)

1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Kdyby jiní zvládli za celý život to, co ty za 1 rok. T